Kdy mám nárok na ochranné nápoje?

V celé bezpečnosti práce (BOZP) platí zásada, že zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoník práce (ZP). Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě, které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z hlavních hygienických požadavků na pracoviště, že zaměstnavatel musí zajistit všem zaměstnancům podle § 28 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pitnou vodu v množství postačujícím pro potřeby pití.  

Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto ZP v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis, tedy na nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o ochraně zdraví při práci.

Povinnost poskytnout ochranný nápoj vzniká zaměstnavateli:

• u prací při nichž je energetický výdej vyšší než 106 W.m² a teplota přesahuje 26°C(např. svářeči, práce v horkých provozech, řidiči nákladních vozidel, řidiči autobusu, trolejbusů, tramvají, metra),
• je-li měřením doloženo, že při dané práci dochází ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru,
• při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví do kategorie čtvrté.

Základ pro posouzení, zda je konkrétní práce vykonávána v teplotním riziku či nikoliv, je samozřejmě ve zjištění teploty na pracovišti. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. člení zaměstnance do tzv. tříd podle vykonávané práce. Tříd je osm – třída I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb a V. Druhy vykonávané práce s přiřazením do tříd jsou pro zaměstnavatele pouze orientační (nemohou být plně vyčerpávající), zaměstnavatel si proto musí zaměstnance sám zařadit do příslušné třídy práce. Bez toho totiž by ani nevěděl, jaká je přípustná teplota pro daného zaměstnance a zda mu má/nemá poskytovat ochranné nápoje.

Nařízení vlády vychází z hodnocení tepelné zátěže podle operativní (vypočtené) teploty nebo výsledné teploty (kulového teploměru). Teplota se měří jakýmkoli běžným teploměrem – rtuťovým, digitálním apod., vždy ve stínu v době mezi 10,00 a 17,00 hod., ve výšce břicha zaměstnance.

U zaměstnanců vykonávajících lehčí práci vzniká nárok na poskytnutí ochranného nápoje v případě, že teplota na pracovišti překročí 34°C.

Nařízení vlády odstupňuje ztrátu tekutin nahrazovanou ochranným nápojem jak v měřené teplotě pro danou třídu práce, tak v náhradě tekutin. Platí zásada, že ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.

U náhrady ztráty tekutin pro třídu I až IIIa již poskytovaný ochranný nápoj nemusí být vždy jmenovaná „balená“ voda, ale tyto druhy vod mohou být i ve formě jiné, tedy čerpány přímo ze zdroje. Pokud se poskytuje balená voda, pak se má jednat o balenou přírodní minerální vodu slabě mineralizovanou, balenou pramenitou vodu nebo balenou kojeneckou vodu. 

Rozdělení do tříd dle hodnot ztráty energetického výdeje a ztráty tekutin v osmihodinové směně u zaměstnanců v dopravě.

V případě, že máte podezření na nedodržování povinnosti vybavit Vás ochrannými nápoji, neváhejte kontaktovat BOZP oddělení OSD, které s Vámi prověří, jak zaměstnavatel svou zákonnou povinnost dodržuje.

S využitím zdroje ČMKOS zpracovala Mgr. Liliana Nadri – BOZP Odborového Svazu Dopravy